Nabídka služeb
V době, ve které dnes žijeme, je těžké pomoc vyhledat, ale i přijmout. Je těžké překonat přesvědčení o tom, že si má každý člověk řešit své problémy sám, bez pomoci druhého člověka. Vyhledání odborné pomoci není známkou vlastní neschopnosti, naopak je to známkou odvahy a ochoty postavit se vstříc svému trápení.
Poradenství pro pozůstalé
V současném dynamickém, aktivním a na výkon orientovaném světě jakoby chyběl čas a prostor na truchlení. Smrt a umírání jsme odsunuli z našich životů a předstíráme, že se nás smrt netýká. Když nám pak někdo blízký zemře, někdo, na kom nám záleželo, nevíme, co dělat a zda to, co prožíváme, je ještě normální.
Poradenské služby jsou k dispozici těm pozůstalým, kteří mají dojem, že jim jejich rodiny a blízcí neposkytují potřebnou podporu a kteří prožívají nejistotu při vyřizování praktických záležitostí spojených s úmrtím blízkého člověka.
Poradenství pro pozůstalé se v České republice pomalu, ale jistě konstituuje jako legitimní oblast pomáhajícího poradenství. V nedávné době prošel legislativním procesem kvalifikační a hodnotící standard Poradce v poradenství pro pozůstalé, prostřednictvím kterého stát veřejně ověřuje hodnotový kontext poradce a oceňuje jeho kvalitu v nápomoci pozůstalým.
Více informací včetně seznamu kvalifikovaných poradců pro pozůstalé je k dispozici na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Terapie pro pozůstalé
Když jsme byli ještě malí, většině z nás říkávali: "Nevztekej se!", "To se nedělá!", "To není hezké!" a podobně. Učili nás potlačovat své emoce, což je proces, který nás ve výsledku stojí daleko víc energie než pocity prostě vyjádřit. Navíc se potlačované emoce usazují hluboko v nitru a postupem času narůstají. Hněv může přejít v zlost, smutek v depresi a závist v nenávist. Když své pocity vyjádříme včas, dokážeme se s nimi lépe vypořádat. Pokud si nedovolíme truchlit, potlačovaný a nevyřešený zármutek se stejně dostane nějakým způsobem na povrch a je jen otázkou, v jaké formě a zda se tak stane dva měsíce či dokonce několik let po ztrátě blízkého člověka.
Součástí terapie pro pozůstalé je rozpoznání a vyřešení tzv. separačních konfliktů, které zabraňují završení truchlení. Terapie je vhodná u jedinců, jejichž zármutek je chronický, oddálený, nadměrný nebo maskovaný v tělesných symptomech. Řešení takovýchto konfliktů vyžaduje od klienta, aby prožíval pocity a myšlenky, kterým se vyhýbal nebo které vědomě potlačoval.
Terapeut nabízí bezpečný prostor a podporu pro úspěšné zvládnutí smutku a v zásadě dává klientovi povolení truchlit. Povolení, které pravděpodobně v čase úmrtí milovaného člověka chybělo.
Psychologický debriefing
Debriefing je krizově-intervenční technikou pro případ výskytu traumatické události na pracovišti. V kontextu práce s pozůstalými se traumatickou událostí na pracovišti rozumí především situace náhlého úmrtí klienta/pacienta v péči pomáhajících profesionálů nebo úmrtí kolegy v práci, případně studenta ve školském zařízení.
Jedná se o skupinové sezení, na kterém se zasažené osoby setkávají pod vedením náležitě vyškoleného odborníka, aby provedli svého druhu "inventuru" krizové události a také, aby si navzájem poskytli podporu a snížili tak pocit izolace. První setkání by se mělo v ideálním případě uskutečnit do 3 dní po události. Organizace tak musejí být připraveny okamžitě reagovat a nabídnout tuto formu pomoci svým zaměstnancům (studentům) velmi rychle. Primárním účelem debriefingu je posílení stávajících vztahů mezi zasaženými a širší komunitou, rodinou a také navzájem mezi jednotlivými členy kolektivu.
Debriefing není terapie ani poradenství a neklade si nároky na odstranění posttraumatických symptomů. Účast na sezení proto není vhodná pro osoby se závažným traumatem, které by ze své podstaty znemožňovalo práci ve skupině.
